čtvrtek 26. července 2012

Dantelion - Ease (Beat Tape)

http://dantelion.bandcamp.com/album/ease


středa 25. července 2012

HisVoice Recenze: Paregorik / Ataraxy / Napalmed / Wormhead 7" Split

Autor: Petr Ferenc
Napalmed, Paregorik, Wormhead, Ataraxy: bez názvu
Milý deníčku! To s tím žehlením je fakt ptákovina a výmluva líných mozků. Pokud mi někdo tvrdí, že při téhle bohulibé činnosti lze poslouchat jen tu hudbu, která není moc náročná, odpovím mu, že na vině není žehlička a prkno ale to, že onen mluvčí nic jiného než hudbu, která není moc náročná, neposlouchá ani jindy. (U televize je to jinak, tam je při žehlení třeba volit program, který nevyžaduje koukání – ideální jsou stokrát viděné komedie a hlášky mistrů zábavy, jichž má telynka plné anály.)
Náročností hudby zde, milý deníčku, nemyslím počet not či míru „artificiálnosti“ a avantgardnosti“ (dá se něčím takovým v dnešní době vůbec ještě bouchat do stolu?), ale stylově zkrátka tak nějak vše, co na člověka zvrací a mohla by zvracet pohodová rádia v čekárnách, na úřadech, v hospodách atd. a co je posluchač zvyklý vnímat tak nějak mimochodem a „šejdrem“, protože přikládat tomu jakoukoli vážnost a význam prostě nemůže ani naprostý imbecil. Tenhle obranný mechanismus je nutný, leckomu ale v éře reprodukované hudby až do smrti nedojde, že hudba není jen kulisou, která nás podvědomě otravuje. A proč posluchačskou náročnost definuji takhle pitomě? Inu proto, že takhle nějak ji definuje leckdo, kdo se při setkání s něčím jiným než jednoduchou písničkou pavlovovsky zavírá do ulity s tím, že „to je na mě moc náročné.“
Žehlení, milý deníčku, je činnost pozvolná a tichá. Člověk musí být pořád ve střehu, aby se nespálil, takže přitom neusíná, zároveň je to ale činnost natolik mechanická, že posluchači nic nebrání zcela se oddat proudu zvuků a tónů. A že byla žehlení po dvou dovolených hromada, slyšel jsem nové sedmaosmdesátiminutové CDR mosteckých noiserů Napalmed ViRadieSix RepeteMix hned třikrát v jednom zátahu. Stálo to za to.
Mám rád verš jedné z Asibásní Milana Knížáka – „Zabít je silnější pohlazení.“ – a dovolím si jej parafrázovat: noise je silnější ambient. Alespoň v případě tohoto alba. Těch téměř osmdesát minut zvuku vytváří jednolitou plochu, pod níž sice vnímáme tektonické a vulkanické děje, jejíž povrch je ale stále neporušen jediným gejzírem nebo sopouchem. K výtrysku asi dojde až po doznění nahrávky. Album nepochybně vzniklo coby nehierarchická symbióza člověka a stroje – všelijak propojené a ve vzájemné interakci vazbící efekty a další krabičky byly ovladatelné jen zčásti a hudebník (na obalu je leader projektu Radek Kopel, možná jde o sólovku) mohl ovlivňovat pouze část výsledku. Zvuková paleta nahrávky se téměř obejde bez basů, časté jsou „klouzavé“ zvuky, při jejichž poslechu takřka vidíme ruku otáčející knoflíky efektů.
Kromě tohoto CDR se nejplodnější česká skupina, jíž Napalmed nepochybně jsou, objevila i na split singlu s českým projektem Paregorik a německými Wormhead a Ataraxy. Vydavatelem jsou kromě Napalmed podzemní labely Meziprostor, Vomit Bucket Productions, Puzzle Records, Underground Pollution Records, Rauha Turva a NHDIYSTREC. Barevný obal skrývá kromě černého vinylu i DIY insert poskytnutý každým umělcem a nepochybně se jedná o hezkou položku do sbírky noiseových sedmipalců. Obsah je bohužel o něco méně pestrý než obal. V oblasti noise jsou splity většinou vítaným poslechem skýtajícím různorodost, tady ale všechny čtyři krátké tracky znějí dosti zaměnitelně. Z obalu a etikety nosiče sice zjistíte, kdo zrovna hraje, pokud je v těchto údajích ale nedej bože chyba, posluchač ji nemá šanci odhalit.

neděle 22. července 2012

Dantelion - Bright Sunshine (Beat Tape)

SP 202 / Tapes & Vinyls Samples
Lo-Fi Beat Tape
Released as a free download via Revolving Door Records

neděle 1. července 2012

Recenze na Czechcore.cz

Díky Samuelovi za recenzi na náš 7" humbuk!
http://czechcore.cz/redakce/Paregorik-Ataraxy-Napalmed-Wormhead-%E2%80%93-split-EP-P78863.html

Paregorik / Ataraxy / Napalmed / Wormhead – split EP

29.06.2012 08:23 Samuel

7“EP (Meziprostor + více)

Lidská mysl ukrývá nejedno zákoutí a nikdy nejde zcela předpokládat, kam se na svých cestách ztratíme. Můžeme tápat, hledat, mít jasno – vždycky nás ale může překvapit naše vnitřní já. Nic není jasné a všechno jen tušíme. Podobně jako přistupujeme ke své mysli, lze zaujmout stanovisko i k hudbě. Myslím si, že právě jí, může dělat téměř kdokoliv - stačí mít jen vnitřní motor, který bude svou energii produkovat zvuky a roztáčet soukolí kreativity. Výsledek může být dokonalý, jindy méně a někdy v tom může být záměr, podruhé zase ne. Je třeba talent? Ano i ne, a většinou je více důležitá energie nebo chuť něco dělat. „Energie“ je přenosná. Pokud ji do něčeho vložíme, je velká pravděpodobnost, že se přenese dál, na dalšího člověka. Na následujících řádcích se budu snažit psát o noisecore. Pohledy na tenhle styl se mohou značně lišit - můžeš ho milovat nebo nenávidět, aplikovat jako hlučnou medicínu nebo sám tvořit. Je jedno na které jsi straně, důležitější bude, jak moc Tě to uspokojuje nebo jako moc chceš ostatní hlukem trápit – nasrat. Umění nebo cesta k seberealizaci? Těžko odpovědět …

Na internetu, tuším ve wikipedii, jsem našel celkem pěkné psaní a dovolím si ho použít, nenapsal bych to asi lépe: „Noisecore je hudební styl založený na randálu distorzi a zvukové agresi. Noisecore je bezpohlavní, arytmický, nemá typické BPM, přesto se může nechtěně objevit. Stylově má nejblíže grind noisecore, je to svébytný směr, na nějž se odkazují a čerpají z něj ostatní. O tomto stylu se dá mluvit jako o nejagresivnějším hudebním stylu vůbec. Nejtypičtější pro tento styl je kapela Seven Minutes Of Nausea (7MON) vznik v Německu 1984 dá se říct že tento styl začaly hrát jako první . Nemalý proud se dá také vysledovat ve Spojených státech, Japonsko, Česká Republika, Německo. Noisecore je muzika většinou kytara bicí zpěv skladby jsou jen pár vteřin nemají žádnou melodii podobný styl je grindcore některé kapely hrají grind noisecore spojují dva styly v jeden. Noisecore není to samé jako noise! Noise je pouze rámus nikoli muzika, jen šou cirkus válí se po zemi řve do mikrofonu a mlátí do plechu, vznik (1913) Luigi Russolo v Itálii tehdy to nazval noise machine. Elektronický noise zvuky vytvářené počítačem tak to je styl speedcore v žádném případě noisecore a patří do žánru Elektronica.“

Léčebná kúra hlukem začíná. Mám v ruce split Ep, které vyšlo letos v nákladu 300ks za spolupráce Meziprostor, Napalmed, Vomit Bucket Productions, Puzzle Records, Underground Pollution Records, Rauha Turva and NHDIYSTREC. Hluk servírují dvě české formace a dvě německé. Předem řeknu, že jsem ochotný vstřebat „téměř cokoliv“ a styl noise mně osloví hlavně živě. Doma na nosiči je tenhle styl jako jízda ne řetízkovém kolotoči. Mohu ho milovat nebo nenávidět, hledat v tom umění nebo se krčit stranou. Ve finále je to svým způsobem stejně jedno. Na následujícím „4way EP“ se realizuje několik lidí a to beru jako zajímavé. Jsou se svou kůží na trh, servírují kus svého pohledu na svět a to není málo. K poslechu ale budeš mít trochu odvahy a hodně empatie, to říkám dopředu.

O co asi půjde? Paregorik „Pseudo-Intellectual Trauma“ - zvuky, mezigalaktický rámus a hvězdný prah. Ataraxy „In My Four Walls...“ - parní válec projiždí v lesem v jeden ve vlahý květnový podvečer. Napalmed „Tri Dcera Tops“ - nástrojárna před obědem, pracující v rytmu 45 RPM. Wormhead „Delusions Of Persecution“ - zvuky někde mezi startováním motorky, autogenem a postarší motorovou pilou. Neber má přirovnání hanlivě, spíš jako přirovnání pro laickou veřejnost. V každém případě EP je záležitost pro více než otrlé posluchače a nahrávka je opravdu bezpohlavní. Svatý Vincent byl proti tomuto splitu obyčejný pop.

Rozuzlení není a myslím, že ho nikdo ani neočekával. Zvuky z jiných dimenzí, které nejsou určeny pro všechny uši a produkce interpretů odporuje naprosto všem zažitým představám o „hudbě“. (S)

http://www.meziprostorem.blogspot.com
http://www.paregorik.blogspot.cz
http://bandzone.cz/paregorik
http://youtu.be/KoDXmSiqlJs

Další recenze/články najdeš na: samuelrecords.blogspot.com .